Ještě před několika lety se mělo za to, že Vánoce v obecné rovině se píšou s malým písmenem a naopak velké písmeno značilo jeden konkrétní den v roce, tedy 24. prosince. Jenže i čeština se posouvá, a od roku 1993, kdy proběhla poslední pravopisná reforma, lze psát Vánoce pouze s velkým písmenem.

Nevíme, kde se tento hřích zrodil, ale slovo vánoční je přídavné jméno, které jednoznačně musíme psát s malým písmenem.

U Štědrého dne je to stejné jako u Vánoc. Jednoduše platí, že toto slovo píšeme pouze s velkým písmenem. Zároveň přídavné jméno štědrovečerní píšeme s písmenem malým.

„Oslava Silvestra“ s velkým písmenem značí, že jdeme oslavovat svátek muže, který se jmenuje Silvestr. Pokud si ale jdeme užívat veselí spojené s posledním dnem v roce, pak zákonitě musíme napsat „oslava silvestra“.

Pokud hovoříme o 1. lednu, pak musíme napsat Nový rok, neboť jde o konkrétní den v roce. V obecné rovině ale platí, že mluvíme o novém roce s malým písmenem. To znamená, že „všechno nejlepší do nového roku“ píšeme vždy s malým písmenem.

„Všechno nejlepší do nového roku“ píšeme vždy s malým písmenem.

Betlém s velkým písmenem označuje město, v němž se narodil Ježíšek, naopak betlém s malým písmenem použijeme ve chvíli, kdy mluvíme o výtvarném zobrazení Ježíškova narození.

Pokud mluvíme o nadílce, pak použijeme malé písmeno - ježíšek.