Živé přírodniny žijí, dýchají, rozmnožují se a přijímají potravu. Patří sem tedy rostliny, živočichové a houby. Živá přírodnina nebo také přírodní látka je složka živé přírody, které je předmětem přírodovědného zkoumání nebo ukázky ve výuce, především ve školách.

Pomocí transpirace rostliny vylučují přebytečnou vodu pomocí průduchů, čímž rostlina často reaguje buď na vysoké teploty, kdy se transpirací ochlazuje, nebo na stres, například při řezu či řízkování.

Gutace probíhá v orgánech zvaných hydathody a rostliny pomocí nich vylučují přebytečnou vodu ve formě kapky. S gutací se můžete setkat například u pokojových rostlin, které mají na špičce listu onu kapku vody.

Průduchy tvoří dvě svěrací buňky ledvinovitého tvaru, které mezi sebou svírají štěrbinu. Ta se buď otvírá, nebo zavírá a to v souvislosti na obsahu vody. Nejvíce průduchů je u běžných rostlin umístěno na rubu listu.

List rostlin je tvořen čepelí, žilnatinou (nervaturou) a řapíkem, přičemž důležitou součástí bývají také palisty, které jsou umístěné pod čepelí.

Plodem jádrovin je malvice a uprostřed plodu je jádřinec s jadérky (semeny). Kromě hrušky, jablka, mišpule a kdouloně sem řadíme také plody jeřábu oskeruše, aronie či muchovníku.

Květ je tvořen pestíkem, tyčinkami, kalichem, korunou a květním lůžkem, přičemž korunní lístky bývají barevné, aby lákaly opylovače, kališní naopak zelené.

Rhizodermis je pokožka na kořeni, má především krycí a ochrannou funkci. Epidermis je pokožka nadzemních orgánů, epitel je druh tkáně.

Plodem bobulovin je bobule a mezi ně rozhodně nepatří jahoda ani ostružina, které se řadí do drobného ovoce, jejich plod nazýváme souplodí.

Fotosyntéza je nejzákladnější proces, který probíhá v rostlinách, především za přítomnosti zeleného barviva chlorofylu a slunečního záření. Díky fotosyntéze rostlina získává energii v podobě cukru glukózy a tuto energii rostlina využije pro svůj růst, kvetení, rozmnožování, atd. Pokud rostlina nemůže fotosyntetizovat, například nemá k dispozici chlorofyl, postupně odumírá.