Teplota varu vody je za normálních okolností 100 °C. 185–360 °C je rozmezí teplot, při nichž se vznítí papír či karton.

Při dušení na suroviny působí horká tekutina se spoluúčastí páry. Horký tuk se využívá například u pečení či fritování.

Během blanšírování se bakterie ničí. Kromě toho se odstraňují i nežádoucí pachy a chutě a vyplavují se nečistoty. Suroviny, jako jsou například rajčata, papriky či meruňky, díky blanšírování snadno zbavíme slupky.

Jedná se o smažení. Během opékání není nutné použít tuk, opékat se dá i na nepřilnavé pánvi. Pražení probíhá v malém množství tuku, ale také zcela bez něj. Teplota během pražení dosahuje i více než 200 °C.

Jedná se o uzení. U mikrovlnného ohřevu se jedná o vytváření tepla přímo v potravině. Temperování se používá pro úpravu čokolády, jedná se o ohřívání a udržování teploty v určitém rozsahu.

Vakuově uzavřená surovina se během metody sous-vide vaří ve vodní lázni při nízké teplotě. Jedná se o metodu pomalého vaření. Je to jedna z nejběžnějších technik molekulární gastronomie.

Nicholas Kurti se narodil v Maďarsku jako Miklós Kürti, ale většinu svého života strávil v Anglii, přesněji v Oxfordu. Hervé This je francouzský chemik, jehož hlavní oblastí vědeckého výzkumu je molekulární gastronomie, tedy věda o kulinářských fenoménech.

Nejčastěji se emulze vytváří z vodové a tučné substance. Emulze přináší do jídla novou strukturu a ukryje se do ní prakticky libovolná chuť. Emulzi lze zabarvit na jakýkoli odstín. Emulzi lze získat například z oleje a žloutku slepičího vejce. Slepičí žloutek je přirozený emulgátor.

Během sferifikace lze vyrobit kuličky různých průměrů, většinou se vyrábějí kuličky o velikosti kaviáru. Někdy se tyto kuličky nazývají také „ovocné perly“. Větší kuličky se označují jako noky či ravioly a mívají nejrůznější náplně.

Pomocí maltodextrinu (látka, která spadá mezi sacharidy) se dají na prášek přeměnit suroviny s vysokým obsahem tuku, tedy například burákové máslo.